30.09.2011
Nové stránky

Před pár lety jsem si založil tyto stránky, abych měl kde ventilovat své úlety a příležitosté poznatky o historii obce Nové Dvory a okolí. Občas se tu objevilo snad i něco zajímavého a později zejména díky "včelí" pracovitosti kolegyně Š.F. se web zaplnil velkým množstvím báječných informací, kterými se probírám dodnes. Poté co má "aktivita" opadla a Šárka se odstěhovala, už stránky zase jen chřadnou, čemuž i výrazně napomohla politika serveru rajce.idnes.cz, kde je uložená převážná většina fotek. Rajče nějak změnilo strukturu odkazů na jednotlivé snímky, které se nyní nezobrazují a náprava chyb je nezáživná a časově velmi náročná. Proto s lítostí nechávám tyto stránky ladem a zároveň Vás zvu na jejich hodně volné a příležitostné(a pro mě méně časově náročné) pokračování na adrese    http://novedvory.blog.cz.

25.12.2010
Poklad ve sklepě Hazmburku

Čeněk Zíbrt  zveřejnil v Českém lidu (http://tyfoza.no-ip.com/ceskylid/index.htm) pověst o pokladu ve sklepě hradu Hazmburku nad Klapým.Pověst předkládám v původním znění.

8.12.2010
Bývalá zvonička ve Vědomicích

Ve Vědomicích nedávno vysvětili  novou kapličku a Boží muka "Svatého Huberta". Kdo ještě nezaznamenal má možnost je shlédnout osobně či na stránkách obce Vědomice.

http://vismo.obce.cz/vedomice/vismo/dokumenty2.asp?u=17751&id_org=17751&id=78622&p1=&p2=&p3=

Podobu staré zvoničky ve Vědomicích z roku 1680 pro nás zaznamenal Karel Rozum. Třeba se jednou dočká svého znovuzrození.;)

Š.F.

4.12.2010
Štědrý den ve Chvalíně

Při listování Českého lidu z roku 1892 jsem narazila na zápis zvyklostí ve Chvalíně, které se dodržovaly na štědrý den.  :-)

………Již večer před štědrým dnem mívali jsme pilné přípravy k nastávající radosti zítřejší. Otec nám dal stará „pobřesla", abychom je rozvázali k ranní potřebě. Ráno vydali jsme se do sadu s připravenou slamou „pod paždí". Ozve se v dálce, někde až v třetím dvoře, slabým hlasem: „Zejtra bude mráz. . ."

15.07.2010
Hledám solidní zájemce o štěňata

 Hledám solidní zájemce o štěňata. Stáří 6 týdnů, matka foxteriér, otec knírač nebo co :-) Kontakt viz. dole

2.05.2010
První dívčí kapela pocházela z Budyně nad Ohří

         K lokalitám, které se vyznačují pozoruhodnými hudebními tradicemi, náleží také Budyně nad Ohří. Toto malé původně královské  a později poddanské město se už od konce 16. století těšilo bohatým chrámovým produkcím. Dlouhodobou proslulost si získali především budynští trubači – a značné úrovně tu dosáhlo vyučování hudbě a zpěvu. V roce 1860 zde vznikl pěvecký spolek Bivoj, jehož názvu se dodnes podivujeme, avšak ve své době byl hrdým odrazem dávné české minulosti, oživované starými bájemi a pověstmi. Budyňský Bivoj se ostatně těšil nemalé vážnosti. Absolvoval nevšední počet koncertů a zájezdů – a při jeho vystoupení se objevovali významní hosté. V době, kdy řídila zkoušky Bivoje učitelka Anna Jochová, přišel kdosi s myšlenkou, aby byl ustanoven orchestr pouze z děvčat, že by to mohlo mít u veřejnosti úspěch.

10.04.2010
Ohře - řeka pozoruhodná

Ohře-řeka pozoruhodná je název výstavy, která je od 1. dubna do 6. června k vidění v prostorách Litoměřického  oblastního muzea. Kdo by se tedy chtěl seznámit s řekou od jejího pramene až po ústí, má právě možnost formou fotografií a drobných komentářů. Autorem výstavy je Jaroslav Michálek a Petr Uhlík.  K výstavě vznikla i stejnojmená publikace. Z mého pohledu je zde trochu opomenuta fotodokumentace dolního Poohří (Budyňsko a spol.), nicméně je tu řada velmi zajímavých a pěkných snímků, které stojí za to vidět.

Š.F.

4.04.2010
Kuchyně našich předků

Je to již dávno, kdy jsem Vám předložila článek o Nápojích našich předků. Dnes bych Vás zavedla přímo do kuchyně. :)

Už od pravěku  bylo jídlo a pití často spojeno  s kultovními a společenskými potřebami člověka. Antika uctívala své bohy hostinou, středověk vytvořil určitá pravidla stolování. Ostatně ani dnes se důležitá jednání, obchodní smlouvy, svatba nebo křtiny neobejdou bez hostiny a přípitku a od dávných dob popisují  básníci různé hostiny a kronikáři je zaznamenávají do svých kronik.  První zmínky v našich nejstarších kronikách o jídle a kuchařích jsou z 11. a 13. století a jsou velmi kusé. Kronikář Kosmas např. vypravuje o tom, jak se  kněz Šebor stal pražským arcibiskupem, mimo jiné také proto, že se uměl přizpůsobit zálibě knížete Oldřicha v lovu a dobrém jídle a zvláště chutně mu prý upravoval kančí ocásek. Za to prý mu Oldřich slíbil hodnost biskupskou a v roce 1031 svůj slib splnil.

13.03.2010
Kaplička a křížky v Podluskách

I v Podluskách (součást Roudnice nad Labem)  najdeme drobné sakrální stavby. Kapličku s kamenným křížem můžeme spatřit při silnici na Nížebohy. Stojí tak  blízko u sebe, že je bylo těžké fotografovat odděleně. Další křížek najdeme při silnici do Roudnice nad Labem a to přímo v zatáčce. Pokaždé když jsem jela okolo, byl vidět v celé své kráse. Jak  to však bývá, jakmile se člověk rozhodne pro zdokumentování, narazí na překážky.:)

7.03.2010
Pověst o Žábě skřítkovi

Před deseti lety vycházely v Českých novinách pátečních (týdeník litoměřického regionu) pověsti z Litoměřicka. Otištěny zde  byly i pověsti z okolí  Ohře.

..... V údolí po  březích Ohárky vypravují, že každý dům má svého domácího skřítka – velikou ropuchu, která nejen neškodí, nechá-li se s pokojem, ale i  často štěstí přináší.

28.02.2010
Karel Rozum

Se jménem Karel Rozum se setkáváme  na těchto stránkách téměř všude – lidové zvyky, lidová architektura, lidové písně, ..... Pojďme nahlédnout do jeho života.

Náležel k významným postavám kulturního života Podřipska konce 19. stol. a první třetiny 20. století. Jeho život byl úzce spojen s Podřipským muzeem v Roudnici nad Labem, jehož byl spoluzakladatelem a jež od založení až do konce svého života  spravoval a také vlastně vybudoval. Podřipsku věnoval část svého života, ač odtud nepocházel, neboť byl rodilým Jihočechem.

30.12.2009
Volavka bílá u Nových Dvorů

Nádherné volavky bílé bylo možno spatřit před několika dny na poli u Nových Dvorů. Vracela jsem se po silnici z Doksan, když jsem je zahlédla na poli mezi potokem Čepel  a cestou V aleji. Tři sněhobílé volavky se procházely, postávaly a chvilkami i  popolétly.

25.12.2009
Krajina

.... Naše krajina, to jsou dnes v tom horším případě pole od silnice k silnici, meliorační strouhy a sem tam nějaká strž, rokle anebo mělké úzké údolí, kam se utekla vytěsněná příroda a kam se utekli bohužel často i lidé se svým smetím a starými sporáky. Jsou také místa, kde k tomu tak ještě zcela není, kde lesy a zvlněná země vzdorovaly  souhrnným pozemkovým úpravám a bagrům meliorátorů. Pole jsou tu menší a na svém místě zůstala nejedna mez, osamělý balvan i strom.

12.12.2009
Vánoční koledy z Brozan nad Ohří

.... Když mne jako malého hošíka dědeček houpával na kolenou, zpíval mi v době vánoční také koledy. Uměl jich mnoho. Je tomu však již hodně dávno. Některé z těchto koled jsou obecně rozšířené a tedy známé. Dvou však jsem nikde neslyšel, ani nečetl. Aby nezapadly, ale zůstaly uchovány jako zbytky staré lidové vánoční poesie, posílám je do našeho „Sborníku"... V.J. Řehák (1928)

11.12.2009
Koledy

  Koledy byly od nejstarších dob součástí řady svátků. Slovo koleda se odvozuje od latinského názvu Calendae Januariae, římských lednových obchůzek. Stejně tak jako v Římě, chodili původně i u nás koledovat dospělí lidé. Popřáli sousedům hodně zdraví, štěstí a úspěchu v hospodářství. Takovémuto přání se přičítala zvláštní síla, protože lidé kdysi věřili, že je-li přání vysloveno nahlas, má magickou moc a dokáže ovlivnit osud.

15.11.2009
Lalokokřídlec vrbový

S blížící se zimou se můžeme i uvnitř obydlí setkat s některými druhy hmyzu. V našem sklepě se například rozhodla přezimovat můra Lalokokřídlec vrbový.

2.11.2009
Křížek u Vrbky

Ve Vrbce vím ještě o jednom křížku, který Šárka minule opoměla. Nachází se nedaleko zemědělského areálu u cesty směrem k budyňskému popravnímu místu. Je docela roztomilý... :-))

25.10.2009
Kaplička a křížek u Vrbky

Přijíždíme-li k obci Vrbka od Budyně nad Ohří, spatříme hned na okraji vsi kapličku s malým výklenkem. Nese letopočet 1912 a překvapila mne svou zdobností. Na vrcholku je umístěn malý kovový křížek. 

18.10.2009
Obec Vrbka

Při silnici  Budyně nad Ohří – Martiněves  leží obec Vrbka (lidově Vrbce, do Vrbky, vrbeckej) . Dle Antonína Profouse jméno Vrbka vzniklo ze slova vrba, takže znamenalo malá vrba. Podrobnou historii obce a jejího okolí sepsal Antonín Janda v r. 1922 :

Založení osady Vrbky spadá do I. a II. stol. po Kr., jak prehistorické nálezy dosvědčují. První obyvatelé její přišli  od Budyně po potoce vzhůru, který u Budyně do řeky Ohře ústil, a shlédnuvše tu příhodné místo ve vrbinách při potoce a pod strání při údolině, tu se usadili. Odtud jméno Vrbice, později Vrbka. Že obyvatelé z Budyně pocházeli, udržovali stálé styky s mateřskou osadou, a tak v pozdější době dostaly se obě v moc pražských knížat, načež i nadále Vrbka osudy své s Budyní sdílela. A že i pozemky stejně s Budyní za Bernarda z Kamence r. 1290 rozděleny byly, svědčí do dnes pruhy polí, souběžících s budyňskými až po Lada.

17.10.2009
Kaplička na rozcestí u Budyně nad Ohří

Na okraji Budyně nad Ohří, na rozcestí polních cest ve směru na Roudníček a Kostelec nad Ohří, stojí kaplička s malý výklenkem.  Patří k těm drobnějším stavbám, ale co mne nejvíce  na ní zaujalo je kříž, který nese. Přiznávám, že někam jsem velmi dobře založila vysvětlivky k jednotlivým křížům. Pokud tedy někdo z vás ví, o jaký typ kříže se jedná, prosím ho, aby se o své znalosti s námi podělil. 

Š.F.

11.10.2009
Purkyňové pocházeli z Hostěnic u Brozan nad Ohří

Rodina Purkyňů pochází z Hostěnic u Brozan, kde praotec jejich Václav objevuje se r. 1522 jako hospodář nejspíše ve statku čís. 5. Jsa poddaným kláštera doksanského užíval louky pod sv. Petrem a Pavlem v Doksanech, jež dlouho ještě potom (do konce XVII. Stol.) slula „Purkyňovská".

10.10.2009
Kaplička v Jirchářích

Kaplička v Jirchářích stojí na staré Doksanské cestě, na západním okraji katastru Roudnice nad Labem. Uprostřed polí, v místech zajímavých pohledů na vzdálené kopce Středohoří, s Řípem v pozadí tu odolává nepřízni počasí i dob. V Ročence Podřipského muzea z roku 1904 se uvádí: ...užívá se k pobožnostem soukromým a k zastavení při veřejných průvodech... Stará Doksanská cesta sloužila k dopravě ještě ve dvacátých letech 20. století. Značně byla poškozena (asi v délce 1,5 km) na počátku 70. let.

http://koporecka.rajce.idnes.cz/kaplicky,_krizky,_kameny/

Š.F.

24.08.2009
Ocúny u Brozan nad Ohří

Nedaleko Brozan nad Ohří (v místě, kde se na jaře těšíme z květů hlaváčků jarních) se právě nyní můžeme obdivovat kráse kvetoucích ocúnů.

9.08.2009
Křížek v Hostěnicích

Při silnici od Brozan nad Ohří, hned na první křižovatce v Hostěnicích (dříve než se pustíte zatáčkou dolů do vsi) stojí těsně u domu kamenný podstavec nesoucí kovový křížek s plastikou Krista. V podstavci je umístěn obázek s motivem Klanění tří králů. Obrázek je zasklený. Celý křížek je, bohužel, ukrytý za vzrostlou zelení, která nedovolila zachytit křížek v celé jeho kráse. Tím je také vysvětleno, že ačkoliv jsem tudy již jela monohokráte, teprve letos jsem si křížku všimnula. :-)

Š.F.

3.08.2009
Křížek u Brozan nad Ohří

Pojedeme-li z Brozan nad Ohří do Hostěnic, nedaleko za obcí (dříve než překročíme dálnici D8) stojí dochovaný kříž na mohutném kamenném podstavci. Do pískovce je zde vryt rozsáhlý nápis, poněkud poškozený časem. Nicméně zdatným luštitelům se jistě podaří část textu odhalit. Je to vskutku zajímavé místo s nádherným rozhledem do kraje.

http://koporecka.rajce.idnes.cz/kaplicky%2C_krizky%2C_kameny/

Š.F.

2.08.2009
Obec Rochov

Nedaleko Brozan nad Ohří se nachází vesnička Rochov. Cestu od Brozan lemují ovocné stromy mezi nimiž najdete i hrušně Solanky, krajovou to odrůdu.

Historii Rochova sepsal Pavel Volák dle brozanské kroniky a uveřejnil ji v Podřipském muzejníku v roce 1926 – 1927.

První historická zmínka o osadě Rochovu je  r. 1145; z tohoto roku pochází zápis, že královna Judita osadu Rochov s polovinou dvora darovala kláštěru doksanskému, takže Rochov připadl teprve později k panství brozanskému. Ve staré darovací listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1226 dané kláštěru doksanskému  se píše, že Oldřich z Čeňkova se svou dcerou Markytou, která byla v klášteře Doksanském, darovali tomuto na sklonku XII. Století  druhou polovinu Rochova. Bratr její Oldřich odkázal prý totiž před svou smrtí sestře své Markytě 100 hřiven stříbra, začež ona koupila polovinu vsi a dvora Rochova.

1.08.2009
Obec Přestavlky

Milá vesnička ukrytá v klíně lesů pod strání, kdysi vinorodou je na dálku viditelna pouze údolím k západu se táhnoucím k Budyni n. O.  Založena byla v dobách hodně dávných při potoce, který vyvěral pod račiněveskými stráněmi, ale později zanikl. Teče pouze ve zvláště vlhkých letech struhou do řeky Ohře u Píst.

Tak popisuje v roce 1928 obec Přestavlky Karel Beneš ve svém článku Vlastivědného sborníku Podřipska. Ale čtěme dále.

31.07.2009
Boží muka u Přestavlk (II. část)

Na okraji Přestavlk, při silnici od Nížeboh, stojí kaplička s trojúhelníkovým štítem, kamenným křížem a malým výklenkem. Výklenek je opatřen kovovými dvířky. Letopočet 1905 zřejmě dokládá předešlou renovaci kapličky.

30.07.2009
Boží muka u Přestavlk (I. část)

S dochovanými "Božími muky" z  konce 16. stol. se můžeme setkat u Přestavlk, nedaleko Nížeboh. Stojí při bývalé cestě z Budyně nad Ohří, o které jsme se zmiňovali v souvislosti s Budyňskými památkami (Sv. Barbora, pamětní kámen, atd.).

28.07.2009
Křížek u Rochova

Na okraji Rochova, při  silnici od Brozan nad Ohří, stojí zděný podstavec křížku. Již jen zbytky omítky svědčí o jeho bývalé kráse. :-(

Š.F. 

13.07.2009
O pohár starosty obce

V sobotu se na místním hřišti uskutečnila již tradiční hasičská  soutěž "O pohár starosty obce". Našim družstvům se stejně tradičně na domácí půdě nedařilo a tak z toho byla jen dvě třetí místa pro družsta mužů A a ženské družstvo. Muži B nakonec skončili jako pátí. Snad za rok ta smůla padne....

Fotky jsou k mání zde: SDH Nové Dvory – O pohár starosty obce 

9.07.2009
Soumračníci v okolí Nových Dvorů

Pokud si zajdete na Horčák či k mezím kolem Nových Dvorů můžete zde potkat soumračníky. Soumračníci jsou motýli, kteří navzdory svému jménu létají ve dne. Jejich tykadla jsou na konci, za kyjovitým ztluštěním, opatřena krátkým háčkem, který přijímá pachový signál. Někteří samečci mají dokonce na předním okraji předních křídel zvláštní odchlípitelný záhyb, jakési pouzdro, skrývající voničky (zvláštní pachové šupinky) sloužící k vábení samiček. Soumračníci jsou motýli s teritoriálním chováním. Svá území si chrání na dobře osluněném místě, v blízkosti potravy pro samičky a jiné samce ihned pronásledují.

6.07.2009
Dětský den 2009

Tuto sobotu 4.7.2009 se na místním hřišti konal další ročník již tradičního Dětského dne. Ačkoliv by někdo mohl letošní organizaci této události označit za poněkud skřípající a rozhádanou, na výsledku samotném to ve finále znát nebylo. A tak i přes bouřku, která se nad námi navečer přehnala a znemožnila start letadla s bombóny, celá akce dopadla snad dobře. Myslím, že kdo měl k tomu dobrou vůli, pobavil se dosytosti........ Fotogalerie z "Dětského dne 2009"

Maskot Dětského dne – Karel Bobík

13.06.2009
Soutěž Budyně nad Ohří `09

Odkaz na foto z překážkového běhu – Hasičská soutěž Budyně 2009

Křížek na ostrově sv. Klimenta

Do naší sbírky křížků přidávám jeden další z osady sv. Klimenta, který tu tuším ještě nemáme. Leží ve stínu lip u cesty z Hostenic na Kliment.  Je tvořen kamenným podstavcem nesoucím těžký železný kříž s postavou Krista. Kříž zřejmě není původní. Na spodním okraji lze najít "podpis" pana Malíka z Doksan, který křížek kdysi opravil.  Na kamenném podstavci je deska s nápisem:

O POMOC A POŽEHNÁNÍ PROSÍME TĚ PANE,
ODE VŠEHO ZLÉHO ZACHOVEJ NÁS PANE
POSTAVENO KU SLÁVĚ BOŽÍ
LÉTA PÁNĚ 1944

Uchycení křížku s autogramem pana Milana Malíka z Doksan, který křížek v 80. letech opravil. Pro detail klikni na obrázek.

8.06.2009
Eurovolby 2009

Volby do Evropského parlamentu právem nikoho netankují, neboť existují důvodná podezření, že tato drahá instituce je prostě na dvě věci. Dokazuje to i malá volební účast v Nových Dvorech a Chvalíně – 22,1% oprávněných voličů. Navíc v českém podání slouží EP jako lukrativní odkladiště nejrůznějších paňáců, kteří jsou momentálně na domací politické scéně jaksi přespočet.
Volby netřeba nijak komentovat. Snad jen výsledek bolševiků je na poblití.....  Detailní výsledky můžete nalézt na serveru http://www.volby.cz

Výsledky voleb do EP 2009 – Nové Dvory a Chvalín

31.05.2009
Kaplička p. Marie u Břežan

V loňském roce jsem marně pátrala po kapličce p. Marie u Břežan nad Ohří. Díky nápovědě jednoho ze čtenářů bramborovských stránek, jsem se mohla vydat do míst znovu s nadějí na větší úspěch. V Břežanech jsem se tedy dala po cestě kolem vodní nádrže, která lehce stoupala a záhy se stáčela doprava. Dojela jsem až na konec zástavby a přede mnou se objevilo malé rozcestí. „Která z těch dvou cest je ta správná?" Zatím co jsem přemýšlela kudy dál, proletěl kolem mne otakárek fenyklový a zmizel v zahradách. Také se objevili první komáři a tak jsem raději rychle vyrazila po cestě stoupající do svahu. Volba byla správná. Po několika metrech jsem zahlédla kapličku.

16.05.2009
Křížek u Hrdel

V místech, kde se kříží silnice Doksany – Terezín se silnicí Hrdly – Oleško, se nachází kamenný podstavec křížku s letopočtem 1897. Křížek, který na něm stával, býval dle publikace Umělecké památky Čech litinový. Kdepak asi skončil?

http://koporecka.rajce.idnes.cz/kaplicky%2C_krizky%2C_kameny/

Š.F.

4.05.2009
Hasiči začali dobře...

V neděli se v Terezíně konala první letošní hasičská soutěž za účasti novodvorských družstev mužů a žen, kterážto obsadila první místa v obou kategoriích. A že jsem byl zrovna přitom, nabízím pár obrázků – SDH Nové Dvory v Terezíně 2009

1.05.2009
Máj stojí v Břežanech nad Ohří

Když jsem loni psala příspěvek o stavbě  májí, mrzelo mne, že nevím kam do okolí odkázat čtenáře na shlédnutí máje. Dnes jsem ji potkala v Břežanech nad Ohří. :-) Tamním obyvatelům proto posílám vřelé díky za udržování tradice a časem jim prozradím, co všechno jsem ještě potkala při toulkách okolím jejich Obce.

Š.F.

28.04.2009
Obec Hrdly

Obec Hrdly se nachází při hlavní silnici Doksany – Litoměřice a  patří k jedněm z nejstarších obcí.  Pojďme se nejprve podívat do samotné historie, třeba nám to o Hrdlech mnohé napoví. Průvodcem nám bude J.R.Tesař (Litoměřicko obraz vlastivědný).

Již v dobách dávno minulých zde stávalo pravěké sídliště, o čemž svědčí četné nálezy. Při kladení trati z Hrdel do Doksan, byly například odkryty pohanské hroby a nalezeny 3 popelnice, obsahující nůžky, nože, železný prsten, opukový amulet provrtaný s čárkovým ornamentem, krásně zdobené bronzové spínadlo, bronzová přezka a jehlice. Nález byl uložen do Národního muzea.  

24.04.2009
„Boží muka“ u Dolánek nad Ohří

V zahradě domu při hlavní silnici stojí válcovitý pilíř s malou krychlovou kapličkou a  pískovcovou sochou. Kaplička má prázdné výklenky a plastika, kterou nese, by měla představovat Krista-Trpitele.  Původ sloupu je datován do roku 1597.

23.04.2009
Moták pochop u Nových Dvorů

Motáka pochopa jsem zahlédla již v loňském roce u Píst. Mnohem větší radost mám však letos, kdy se s ním setkávám zde u Nových Dvorů. Vídávám ho létat v blízkosti potoka Čepel a to hned za posledními domy  při silnici na Doksany. Poznáte ho snadno podle jeho výrazného zbarvení a způsobu letu. Navíc bývá vstřícný ke svým obdivovatelům  a tak vám klidně zakrouží několik málo metrů nad hlavou, aby jste si mohli být jisti jeho krásou.

19.04.2009
Obec Dolánky nad Ohří

Obec Dolánky se nachází při silnici Doksany – Terezín, kdy vlastní „jádro" obce je schováno v údolí řeky Ohře. Poutníkovi na hlavní cestě se tak naskytne pohled na pouhou část sídla. Sestoupí-li však po silnici od „Božích muk" do vsi, otevře se před ním ulicová náves, které na jižní straně dominuje kostel sv. Jiljí.

5.04.2009
Hlaváček jarní

Hlaváčky jarní jsou opět v plném květu a mrkají na nás snad z  každé meze na Rohateckých stráních. :-)

Š.F.

31.03.2009
Velikonoce (II. část)

Řehtání a klapání (nebo také hrkání, rachtání či křísání) nahrazovalo od zeleného čtvrtka do Bílé soboty kostelní zvony.

.....Chlapci se sešli u kostela, kaple či zvoničky, seřadili se a pod vedením nejstaršího mládence, zvaného kaprál (generál nebo pán), se vydali na obchůzku vesnicí. Obchůzky se konaly ráno, v poledne i večer. Někdy se zastavovali a modlili a šeptali svá tajná přání. Při poslední obchůzce dostávali jako odměnu vejce, sladkosti i drobné mince. ...

28.03.2009
Velikonoce (I. část)

Oslavy ve velikonočním období mají mnohem starší tradici, která souvisí s příchodem jara, slunce a tepla. Toto období roku znamenalo pro naše předky konec dlouhé zimy a počátek nového léta. Svou naději na dobrý a úrodný rok se snažili podpořit různými pověrečnými obřady. A některé z těchto pohanských rituálů, ať už byly keltské, germánské nebo slovanské, byly tak zakořeněné, že se objevovaly ještě po dlouhá staletí a mísily se s rituály křesťanskými.

23.03.2009
Jaro je tu - i když se to nezdá....

Jako každý rok, tak i letos mi to nedá, abych neupozornil na v této době kvetoucí bledule. Je jich plný Pístecký les, takže kdo má zájem, může se přesvědčit sám. Já měl alespoň příležitost vyzkoušet můj nový fotomobil NOKIA N85 a výsledky nejsou snad tak strašné. Doufám, že mi vydrží déle než ty dva předchozí, které jsem během jednoho roku zlikvidoval – ztratil. Pokud tyto řádky čte nepoctivý nálezce, tak ať se stydí...........

Trošku paradox, né??? Hranice přírodního parku a hromada vytěžených dubových kmenů. Nerozumím tomu, ale některým dubům muselo být nejmíň 300 let.

(pCh)

22.03.2009
Vynášení smrti a přinášení léta

Původ vynášení smrti musíme hledat v pohanských obřadech. Smrt totiž nepředstavovala nic jiného  než zimu, kterou už lidé chtěli mít za sebou, těšili se na jaro, slunce a teplo. Proto ji symbolicky odnášeli a zbavovali se jí. Je možné, že původně tak zároveň přivolávali déšť. Smrt představovala figurína, které se říkalo Morana, Mořena, Mařena nebo Smrtholka. Někde byla docela malá a připomínala loutku, jinde měla velikost lidské postavy.

15.03.2009
Kaplička u Strádova

Pojedeme-li z Chotěšova do Brozan nad Ohří, zhruba v polovině cesty protíná silnici polní cesta vedoucí ze samoty Strádov do Rochova (dnes už přerušená dálnicí D8). Několik metrů od křižovatky těchto cest, směrem na Rochov, stojí kaplička v doprovodu dvou vzrostlých stromů – lípy a jírovce. Kaplička má trojúhelníkový štít a hluboký výklenek. Svým umístěním spadá do katastru obce Brozany nad Ohří.

Š.F. 

Postní doba

Symbolem jara byly vždy Velikonoce. Předcházel jim ovšem čtyřicetidenní půst, začínající Popeleční středou a končící Božím hodem velikonočním.

Popeleční středa následuje hned po masopustním úterý. Její název pochází od svěceného popela, kterým kněz dělá věřícím kříž na čele a říká: „Pomni člověče, že jsi prach a v prach se navrátíš." Popel se získává  spálením posvěcených kočiček, schovaných z minulého roku. V lidové tradici se popeleční středa nazývala též Škaredá nebo Černá nebo Pytlová. Tyto názvy byly odvozeny od toho, jak někteří věřící v tento den odkládali pestrobarevný šat a nahrazovali jej tmavými oděvy.

Půst ve smyslu omezování jídla existoval vlastně již od pravěku. Na konci zimy a začátkem jara lidem nezbývalo moc zásob a do nové úrody bylo daleko. Hlavně nebylo nic čerstvého, a tak se jedly převážně zbytky a taková jídla, která nasytila, ale zároveň nebyla náročná na množství surovin.

9.03.2009
Řehořské obchůzkové kolední hry

V březnu přicházelo do vsí jaro a s ním řada lidových zvyků, na nichž se podílely hlavně děti a mládež. Určitým mezníkem byl svátek sv. Řehoře (12. březen), kdy v duchu lidové pranostiky „Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře" začínaly jarní polní práce. Tento den byl též svátkem školních dětí, které chodily po koledě a prováděly přitom svébytnou kolední hru. Navštěvovaly zejména domy, v nichž byly děti, které měly jít do školy.

8.03.2009
Poslové jara

Jaro skutečně začíná přebírat vládu od paní zimy. Napovídají tomu nejen navrátivší se ptáci z teplých krajin, ale hlavně bující jarní květena. Na chráněných místech zahrádek i předzahrádek se můžeme těšit ze sněženek, bledulí, petrklíčů.... A pokud si vyjdeme na procházku do lužního lesa, uvidíme chystající se záplavu bílých či modrých koberců sněženek, bledulí a ladoněk. A právě ladoňku dvoulistou jsme, jako jednu z prvních, potkali na Loužku.

 Š.F.

26.02.2009
Křížek u Chotěšova

Na křižovatce cest od Břežan nad Ohří a od Radovesic, při jižním okraji obce Chotěšov, stojí kovový křížek s kamenným podstavcem. V podstavci je výklenek s plastikou Panny Marie a nad výklenkem  nápis:

Tento svatý kříž

jest nákladem Františka a Antonie Salač,

rolníka v Chotěšově čis 56

léta Páně 1870 postaven

ve spodní části podstavce je patrné jméno kameníka: A. Poddany z Budyně

Š.F.

22.02.2009
Masopust (III. část)

Dušníky

Dle sdělení pí. J. Škodové a p. J. Kozáka měla mít brůna podobu koně; zadek často býval přihrblý. Na lavici se položil pytel nacpaný slamou a přivázal se k ní. Hlava byla upravena jako ve Chvalíně a pošita bílým plátnem, též i uši. Kolomazí namalovali se oči, nozdry a huba; na krk přišili žíněnou hřívu a na konec trupu žíněný ocas. Tělo i nohy se pokryly prostěradlem, na hlavu posazena uzda. Pod lavici vlezl muž, jenž ji pak měl na zádech nositi. Rukama držel přední nohy. Přichystanou brůnu  vedl na oprati vousatý žid s bičem v ruce. Jednu nohavici svých koženek měl v botě a druhá byla volná. Oděn byl černým, dlouhým kabátem se  založenými rohy jako u fraku. Na hlavě měl klobouk se širokou střechou na třech místech vzhůru přeloženou. (Říkalo se tomu: na tři facky.) Za kloboukem trčelo křídlo z husy, očerněné, a z nohavice visel kus bílého hadru. Zástup maškar seřadil se kolem brůny a celý průvod vyšel z hospody, doprovázen hudbou. V bujné náladě vykračoval tu mládenec s drůžičkou, ženich s nevěstou, žid s brůnou, pytlák, kominík a poběhlík. Obešli několik stavení a za všelijakého taškaření vybírali a odříkávali: "Panímámo, dejte šišky a kobližky, s kobylou jedem, než vy jednu upečete, my už tady budem!". Dostávali šišky i něco na penězích, též dávky žita, ječmene, ovsa a pšenice.

19.02.2009
Nové pohlednice Nových Dvorů

V čase předvánočním jsem neodolal a zakoupil v knihkupectví Rotunda v Roudnici publikaci "Podřipsko na starých pohlednicích" . Vlastním podobných knížek již několik a tak jsem dlouze přemítal nakolik se budu cítit napálen až zjistím, že všechny pohlednice byly již obsaženy v předešlých publikacích.  Naštěstí jsem byl mile překvapen. Kniha obsahuje mnoha zajímavých obrázků dosud na tomto webu nepublikovaných. Pro začátek přináším dva pohledy na dávno zaniklý rybníček. Aby se to nepletlo každý z jiné strany.

1927

1938

(pCh)

17.02.2009
Dětské hřiště

15.02.2009
Masopust (II. část)

Masopustní období patřilo k nejveselejším v roce a jednotlivé zvyky měly v každé vsi svá pravidla. Pojďme se tedy podívat jak vypadaly oslavy masopustu zde na Podřipsku.

... O konec masopustu na Roudnicku, hned ráno strojí se chlapci za maškary. Na obličej si dají ze silného papíru (obyčejně  papíru z cukru) udělanou larvu. Děti s larvami chodí do domů a říkají „panímámo, pečte šišky, kobližky, medvědáři jdou, než vy je upečete, oni tady budou. Starej medvěd tejden nejed, stará medvědice upekla mu plíce, aby je pojed". Za čež dostávají šišky.

8.02.2009
Masopust (I. část)

Masopust zahrnuje celé období od Tří králů až do začátku postní doby, hlavně však poslední tři dny, jímž toto období končí. Následuje 40. denní půst, končící o Velikonocích. Jelikož Velikonoce jsou svátkem časově pohyblivým, mění se i datum masopustu (v rozmezí od 1. února do 7. března). Masopust je svátkem veselí, zábav a maškarních průvodů.

Oslavy masopustu jsou písemnými zprávami doloženy ze 13. století, ale jejich původ sahá pravděpodobně dál do minulosti. Často jsou dávány do souvislosti se starověkými oslavami boha úrody a vína Dionýsa. Ve srovnání s ostatními je masopust zvláštním svátkem. Možná proto, že se jej nikdy nepodařilo přizpůsobit církevním předpisům.

3.02.2009
Obec Chotěšov

Cesta z Břežan, lemovaná hrušňovým stromořadím, mne zavedla do Chotěšova. Již z dáli mou pozornost poutaly stavby rozsáhlé usedlosti, zřejmě stodoly. Dýchala z nich na mne historie a já neodolala a několikráte stiskla spoušť fotoaparátu.

19.01.2009
„Boží muka“ u Břežan nad Ohří

Když jsem na kole vystoupala do „Stráně" nad Břežany. Objevilo se přede mnou malé rozcestí. Těsně nad zatáčkou se zde totiž napojovala na silnici polní cesta. A právě zde měl podle mapy stát křížek. Stál tu strom lípy a pod ním křoví. Nezbylo než zapomenout na pálení kopřiv, ostré trny keřů a vnořit se vstříc dobrodružství.

17.01.2009
Historie obce Břežany nad Ohří

Osada Břežany založena byla v údolině (kde nyní sady jsou) při samé řece Ohři při levém břehu nejspíše v I. neb II. stol. po Kr., když se některá rodina z Budyně na levý břeh řeky přebrodila. Pohřby své konali na kopečku, kde nyní nová ves stojí (nálezy popelnic na návsi). Z počátku byly Břežany obcí samostatnou, později ale asi v III. – IV. stol., kdy ustálila se v Čechách různá knížectví, přivlastnil si je kníže bílinský, neboť celá krajina za vodou patřila již jemu. Řeka Ohře tvořila hranici mezi knížectvím pražským a bílinským. Teprve Boleslav I., zrušiv všechna knížectví, přisvojil si také krajinu za řekou Ohří. Pozdější knížata a králové udělovali pak jednotlivé osady vladykům za služby, a tak i Břežany staly se pak majetkem nám neznámého vladyky.

Břežany nad Ohří

Pověst o víle Oharce nás zavedla k obci Břežany. Nalezneme ji v sousedství města Budyně nad Ohří, při levém břehu řeky Ohře. Náleží k ní  nejen krásná příroda, ale i hluboká historie, kterou sepsal Antonín Janda a byla otištěna v jeho Dějepisné čítance z roku 1922.

6.01.2009
O víle na Oharce

Nejen svého vodníka má řeka Oharka. Mezi lidmi se též vyprávělo o víle Oharce, která je duší samotné řeky. Pověst o ní pochází z Budyně nad Ohří a zapsal ji  Jaroslav Halbhuber na základě vyprávění sl. Anči Weissové na počátku 20. století.

3.01.2009
Tři králové

Svátkem Tří králů (6. ledna) končí vánoční období a ve většině rodin se odstrojuje stromeček. Dříve bývalo zvykem, že se druhý den ráno jeho dřevem zatopilo a uvařila se káva, která tak za vší tou nádherou udělala definitivní tečku.

30.12.2008
Nový rok

1. leden se jako stálý termín pro nový rok začal v Evropě ujímat od 15. století a teprve v průběhu 17. století byl téměř všeobecně přijat. Příčinou nebyla jen síla tradičních zvyklostí a neochota ke změnám, ale také reformy a složité posuny v kalendáři, které trvaly až do konce 20. století.

26.12.2008
Jen pár slov

Přiblížil se konec roku a sním i čas jakéhosi zúčtování s rokem odcházejícím. Myslím, že to zda se naše příspěvky ubíraly správným směrem, zda zaujaly, daly typ na  nějaký ten výlet či připomněly něco co již bledlo v našich vzpomínkách,........ to jste nám dali najevo svoji návštěvností a občas i nějakým vzkazem.  Zbývá už jen doufat, že i  rok nadcházející nám dopřeje nějaké zajímavé náměty, o které bychom se s vámi mohli podělit.

18.12.2008
Říp (Vlastenecké putování krajinou praotce a praděda)

Při poslední návštěvě Roudnice nad Labem upoutala mé oko drobná knížečka za výlohou knihkupectví. Pak už jen stačilo vstoupit, zalistovat, začíst se do prvních řádků a nechat na sebe působit ducha knížky.

Autor knížky, PaedDr. Jiří Jilík, zasvětil sice svůj život lidové kultuře Slovácka, nicméně v poslední době podnikl putování za kořeny svých předků právě sem na Podřipsko. Z jeho cesty vznikla  tato publikace, která nás přivádí na magickou horu Říp, do vesničky Ctiněves , v níž dle Václava Hájka z Libočan leží hrob praotce Čecha.

16.12.2008
Peruchty, Perychty

... Až podnes chodí na Podřipsku Peruchty na Štědrý den z večera, k osmé hodině, po staveních strašit děti. Kdo se postí, uvidí zlaté prasátko; kdo se nepostí, hrozí mu: „Počkej, jen se hodně najez, přijde Peruchta a vypářá tě." Zašlehají metlou na dveře, vstupují dvě, někdy též jen jedna, s dřevěným nožem k čeledínovi či mladšince a naznačuje rozpárání břicha; druhá co by peroutkou (křídlem, kosinkou), kterou drží v ruce, vymetá dutinu břišní. Na to první začne hrachovinou vycpávati a druhá rychlými pohyby zašívá a přiklepává peroutkou břicho. Za všeobecné veselosti začínají Peruchty s jinými touž kratochvíli a potom odchází. ... (Karel Rozum)

15.12.2008
Štědrý den

Štědrý den (24. 12.) patřil k nejvýznamnějším dnům v roce. Byl chápán jako den výjimečný a proto mu byla připisována zvláštní moc. V ten den se udržovala řada zvyků. Podle lidové víry byl Štědrý den nejvhodnějším dnem v roce k předpovídání budoucnosti.

14.12.2008
Vánoce

Vánoční svátky začínaly 24. prosince Štědrým dnem a končily na Tři krále (6. ledna). Dnů, které zbývaly po svátku sv. Lucie do vánočních svátků, se plně využívalo k uklízení, pečení a zdobení příbytku. Vánoční výzdoba domu byla poněkud jiná než dnes. Světnice se bílily, všechen nábytek a podlaha se vydrhly, nově se povlékly peřiny, mnohde přibyl bílý ubrus na stůl, připravilo se slavnostní nádobí. Hlavním bodem výzdoby býval betlém, doplněný jedlovými větvičkami a světlem.  

6.12.2008
Lucky

Významnou postavou předvánoční doby byla Lucie. Již z nejstarších kancionálů z doby středověku je v kalendáriu 13. prosinec spojen s jejím jménem. Je známo pořekadlo „Svatá Lucie, noci upije", které znamenalo, že od toho dne by se měl zimní den prodlužovat a noc zkracovat. Tento svátek byl tedy zasazen do doby zimního slunovratu.

Ambrož

Velice archaickým zvykem, který Karel Rozum ještě počátkem 20. století zachytil na Podřipsku už jen v Nových Dvorech a v Lounkách, byl zvyk honění Ambrože.

Na sv. Ambrože (7.12.) se muž přestrojil  do bílé košile, hlavu zakryl černou špičatou čepicí se závojem přes obličej, v ruce držel dlouhé proutěné koště polepené papírem. Za soumraku se vesnické děti shromáždily u kostela a pokřikovaly na něj. Ambrož je  honil a hrozil výpraskem. Občas utrousil z uzlíku cukrovinky, které děti opatrně sbíraly ze země, aby v zápětí musely o to rychleji vyskočit a utíkat z dosahu Ambrožova koštěte. (Vlastimil Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje)

 Š. F.

30.11.2008
Mikulášské trhy v Roudnici nad Labem

Mikulášské trhy se konaly téměř v každém městě. Nakupovaly se na nich potraviny a dárky na Vánoce. Nechyběly likéry, kořalky, víno a punč, sušené ovoce, ořechy, mandle a koření. Kromě toho nabízeli trhovci velké množství věcí typických právě pro tento čas. Byly to betlémové figurky, postavičky Mikulášů, čertů a andělů, bohatý sortiment pečiva a perníků, bonbony. Teprve od poloviny 19. století se na trzích ve větších městech začalo objevovat také tropické ovoce – pomeranče, mandarinky, citrony, granátová jablka, fíky a další vzácnosti. Skoro na všech trzích byl k dostání cukrkandl, turecký med, sladké dřevo z lékořice zvané pendrek, marcipán, figurky z mandlového těsta a podobné dobroty, po nichž toužily všechny děti. Přímo na ulicích nabízeli prodavači oblíbené teplé jedlé kaštany, které opékali na malých pojízdných kamínkách.

29.11.2008
Mikuláš

          Obchůzka Mikuláše, čerta, anděla a jejich štědrost v předvečer svátku (5. prosince) se dochovala do současnosti.  Již ve středověku se svátek sv. Mikuláše spojoval s vírou v bohatství. Štědrost světce vychází z legendy o obdarování tří dcer zadluženého otce, který je z nedostatku peněz prodal do nevěstince. V minulosti se ovšem mikulášský průvod nepodobal dnešní formě. Byl to veselý maškarní průvod se spoustou různých bizardních postav s maskami jako např. Mikuláš i několik Mikulášů najednou, kozlík, brůna, žid, smrt a jiné.

28.11.2008
Barborky

Tak jako i v mnoha dalších dnech zimního slunovratu, chodily v dávné minulosti na sv. Barboru nejrůznější masky. Ve středověkých a renesančních oslavách se prolínaly hlučné a bujaré veselice, spojující pozůstatky pohanských magických obřadů s křesťanským uctíváním světice. V 19. století chodily v mnoha vesnicích po domech Barborky – ženy a dívky  zahalené do bílých prostěradel či šatů. V ruce držely košík s ovocem a sladkostmi pro hodné děti, ve druhé metlu nebo vařečku na ty zlobivé. Před domem zazvonily na zvonek nebo zaklepaly na okno a tiše vstoupily. Zazpívaly píseň o sv. Barboře, podělily děti a šly zase o dům dál. Chtěly po dětech modlitbičky a strašily je přitom.

23.11.2008
Advent

Advent zahrnuje období přibližně čtyř týdnů před Štědrým dnem a začíná vždy v neděli, která je nejblíže k 30. listopadu – svátku sv. Ondřeje. Může to být neděle mezi 27. 11. a 3. 12., délka adventu je pak 22 až 28 dní. Čtyři neděle se nazývají železná, bronzová, stříbrná a zlatá.

Adventní období bylo už typicky zimní. Práce na polích, sklizeň obilí, ovoce i dalších plodin dávno skončily. Nastal čas na opravy nářadí, výrobu všelijakých věcí ze dřeva, přípravu šindelů na jarní opravu střechy a pod. Hlavně se však zpracovávala úroda. Ve stodolách se mlátilo obilí, ve světnicích zase předl len nebo dralo peří.

Lidé si užívali společenského života nejen při přástkách, ale i  při četných lidových zvycích a obřadech, které zároveň porušovaly postní zásady. Řada těchto zvyků přetrvala dodnes, převážná část z nich však upadla v zapomnění (Peruchty, Ambrožové,...). Ty nejstarší navazovaly na slavnosti zimního slunovratu. Lidé se prostřednictvím magických obřadů snažili zajistit mírnou zimu a dobrý a úrodný rok. Zároveň toužili pomocí kouzel poodhalit roušku budoucnosti. Zvyky a obyčeje o nichž se dochovaly zprávy z 18. století a 19. století už byly jen slabými dozvuky předchozích století. Lidé se přizpůsobovali církevnímu pojetí adventu.

8.11.2008
Bílá paní se procházela i v Doksanech

       V Doksanech žila stařenka Vébrová, která se tam v mladých letech se svým mužem z Litoměřic přestěhovala. Oba byli přičinliví, mimo pekařství si záhy koupili hospodu a zavedli kupecký obchůdek.

4.11.2008
Podzim u Ohře a v parku v Doksanech

Potok Čepel v Nových Dvorech

1.11.2008
Malíř podzim

Všechny milovníky barevného listí zvu na procházku lužním lesem kolem řeky Ohře. Malíř podzim opět nešetřil barvičkami a tak je co obdivovat nejen v korunách stromů, ale i v trávě, na cestách,....... 

Š. F. 

28.10.2008
Dušičky

23.10.2008
Kaplička u Nového Mlýna

S příchodem podzimu, mlh a padajícího listí, můžeme v krajině objevit řadu zajímavých věcí. Mnoho křížků, kapliček a kamenů často bývá ukryto před zraky okolí právě listovím či travou. Tak je tomu i v případě kapličky u Nového Mlýna. Samota Nový Mlýn se  nachází při potoce Čepel mezi Chvalínem a Roudnicí nad Labem. 

Na kapličce nalezneme letopočet 5. 5. 1945. Zřejmě datum, kdy byla opravována. Dále jsou dochována mřížová dvířka ve výklenku a malý obrázek, částečně poškozený. Na obrázku jsou zobrazeni andělé.  

http://koporecka.rajce.idnes.cz/kaplicky%2C_krizky%2C_kameny/

 Š. F.

11.10.2008
Stínání kozla v Brozanech nad Ohří

Též popis obyčeje stínání kozla se dochoval díky zápisům prof. Karla Rozuma. Pro jeho autentičnost ho opět předkládám v nezměněné podobě. Zároveň si však dovoluji poznamenat, že při pročítání tohoto popisu mi „běhal mráz po zádech" a jen stěží jsem si dovedla představit, že bych se uvedeného zvyku účastnila a to ještě v rozverné náladě. Zkrátka byla jiná doba a jiné zvyky. Nicméně v popisu nalezneme řadu zajímavých prvků, včetně názvů tehdejších tanců.

Po sv. Havle tu neděli slavívali v Brozanech posvícení tři dni za sebou: v neděli, pondělí a úterý, jak to všude zvykem bývalo. V poslední době přeložili si Brozanští posvícení na sv. Martina. V úterý o sousedské, shazovali a stínali brozanští kozla. Byl to pradávný zvyk zděděný po otcích, který se každým rokem opakoval nejen zde, ale i ve mnohých sousedních obcích asi do roku 1876 (v tomto roce se naposledy shazovalo dle sdělení určitého svědka p. Pavla Kotě, rolníka).   Junácký dorost a šest drůžiček se sešlo o polednách v hospodě p. Vurmy na náměstí a odtud se odebrali s hudbou v čele k stavení kdež předem byl kozel smluven. Platívali za něj sedm až deset zlatých. Milému kozlu na dvoře ověnčili rohy kvítím, připevnili k nim dlouhé pentle; potom průvodčí vyvedl kozla ven ze stavení. Na  to se počali účastníci seřaďovati. Za hudbou si vykračoval kat, oblečený jako řeznický chasník s dlouhou, bílou zástěrou, bílou čapkou na hlavě a opásaný ocilkou; v pravé ruce nesl širočinu řeznickou, položenou na rameně. Po něm následoval průvodčí, vedoucí ověnčeného kozla na provázku. Drůžičky postupující po obou stranách vedle kozla v počtu tří a tří držely v rukou pentle. Celek uzavírali chasníci ostatní. Veselým pochodem zpustila hudba a pestrá skupina vracela se do naznačeného již hostince, provázena jsouc bujarou omladinou a ostatními diváky.

Stínání kohouta (Bohušovice nad Ohří, Třebívlice)

Při hledání podkladů, jak nejlépe vysvětlit starobylé obyčeje spojované s posvícením, jsem  se nakonec rozhodla použít výklad prof. Karla Rozuma. Právě z jeho sběrů pocházejí i uvedené popisy obyčeje – stínání kohouta.

Původ obřadu stínání kohouta (kozla či berana) sahá svou podstatou do dob předkřesťanských; soudím tak z toho důvodu, že církev tento obřad nikde nepředepisovala. Postup výkonu se nemůže též k nějaké hře přirovnávati, jelikož je celek vážného rázu. Zkomolené přežitky jeho udržely se až do sklonku minulého století (19. stol.) ještě po našem království. Setrvačnost tradice je i v tomto případě obdivuhodná a to tím více, uvážíme-li, že účel obřadu toho dávno vymizel z paměti lidu a nebyl dosud kladně rozřešen. Kdyby se bylo jednalo původně pouze o hody, nemusil býti kohout, kozel, beran veřejně sťat: centrem nebyly tedy hody, nýbrž ta oběť, z které se případně krev ku léčení používala. Vznik obřadu tohoto nutno hledati ve víře, jež v určité době svoji oběť vyžadovala. Kohout, kozel, beran by poukazovali na personifikaci zlého démona. Říká se u nás podnes ku příkladu: „Jděte ke všem kozlům. " „Kýho kozla, co tu děláte?" „Měl červeného kohouta na střeše." a podobně. Nápodoby kozlů a beranů připomínají různé brůny, kozilci, voračky atd.  vesměs strašidla úskočného chování oproti člověku.

Posvícení

Na posvícení neboli hody se těšili všichni. Kromě dobrého jídla znamenalo posvícení společnou zábavu, tanec, muziku a vydatné popíjení. Několik dnů se nedělalo nic jiného než vařilo, peklo a smažilo. Díky sklizni měly kuchařky v komorách dostatek zásob čerstvě semleté mouky, vajec, tuku i masa. Nemuselo se šetřit, naopak bylo třeba sníst maso z poražených kusů při probírce stáda před zimou. Protože každá vesnice měla posvícení v jiný den, byla to příležitost k četným návštěvám příbuzných a přátel, které se vzájemně oplácely. Posvícení často souviselo se svátkem patrona místního kostela, s výročním dnem jeho zasvěcení nebo s nějakým jiným výročím. Slavilo se původně tři dny, od posvícenské neděle (před či po svátku místního patrona) až do sousedského úterý. Někdy se oslava protáhla i déle.

4.10.2008
140 let školy v Nížebohách aneb kam chodívali naši předkové za vzděláním

Při hledání informací o obci Nížebohy se mi dostal do rukou i článek  K. Beneše, vyprávějící  o historii školy v Nížebohách. Byl psán v roce 1928, kdy škola slavila 60.  výročí od založení. Dnes jsme se sice posunuli o nějaké to století dále, ve škole již dávno neběží výuka, ale budova tu stále stojí.  A tak přikládám uvedený článek, který zároveň nastiňuje vývoj školní docházky  v minulosti. Aktuální fotografii můžeme porovnat s historickým snímkem, na stránkách již zmiňovaného fotografa Zdeňka Fořta

http://www.fotofort.estranky.cz/fotoalbum/e---soudni-okres-roudnice-nad-labem---historicke-foto/nizebohy---nischebohy

29.09.2008
Chvalín u Roudnice nad Labem

28.09.2008
Chvalín ve výtvarném umění

Staré fotografie na webu

27.09.2008
Stodoly

Bývají typickým prvkem každé usedlosti a nalezneme je snad v každé vsi. Často  je vídáme již z dáli a víme, že právě při pohledu na ně si můžeme říci „jsem doma". Často jsou však také přestavovány k jiným účelům či je pohltí okolní nová zástavba.  Snad je to tím že stárnu, ale v poslední době mne stodoly stále více a více okouzlují a  velmi zajímavý je i pohled  do jejich historie.

20.09.2008
Obec Nížebohy

Nížebohy jsem na svých cestách vídala jen z povzdálí. Pokaždé však mé oči  upoutala věž kostela. Když jsem pak jednou vjela do Nížeboh polní cestou od Dušník, překvapilo mne  jejich charisma.  Silueta kostela jen umocnila ten zvláštní pocit, který ve mne vyvolávalo toto místo. Jakoby tu žila minulost s přítomností. Jakoby se vše prolínalo. Stačilo zavřít oči a slyšela jsem zpívat procesí, jež přicházelo po cestě od Dušník. Na staré dlažbě drkotal vůz a ozýval se klapot kopyt. Okolo školy se honily děti a z kostela se nesl zvuk varhan. Když jsem otevřela oči, postavy a zvuky byly pryč, ale domy, kostel a dlažba jsou zde stále.

14.09.2008
„Boží muka“ u Dušník

Přijíždíme-li k Dušníkům po silnici od Doksan, spatříme hned u silnice křížek z roku 1844. Nápis na podstavci je již špatně čitelný (tedy alespoň pro mne), kovový kříž se nedochoval. Zajímavý je reliéf vinného hroznu v horní části podstavce.

Žluťásek řešetlákový

Též  žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni) jsme mohli potkat v okolí Nových Dvorů. Nalezneme ho téměř všude (řídké lesy, louky i zahrady), většinou však jen v malých počtech. Patří k nejdéle žijícím motýlům u nás.

6.09.2008
Obec Dušníky

Obec Dušníky se rozkládá na svahu při silnici Doksany – Straškov.  Kdysi přibližně čtvercovitá, z části zastavěná, náves se rozrostla zejména ve své horní partii. Původní návesní rybník byl přestavěn na vodní nádrž  a zástavba byla doplněna o řadu novodobých prvků. Nicméně i přes tyto změny si obec zachovala svůj zajímavý charakter s řadou historických domků a uliček.

27.08.2008
Windsor - zchátralá dominanta kraje

Než se mezi něj a Humenský vrch vklínila dálnice, stával starý větrný mlýn, později lovecký zámeček a dnes naprostá zřícenina Windsor téměř nepovšimnut na zarostlém vršku nad Keblicemi. Až dálnice D8 z něj učinila skutečnou dominantu kraje, kterou rozhodně nelze přehlédnout. Vybudování čerpací stanice a velkého parkoviště na jeho úpatí, přímo vybízí náhodné cestující k návštěvě. Bohužel však není téměř co navštívit. Už sama cesta k letohrádku je díky okolnímu roští značně obtížná, nehledě na nepořádek okolo. A tak pokud se Vám nechce prodírat bezinkami a kopat do igelitek s bordelem, podívejte se alespoň na pár fotek. Fotogalerie Windsor

O historii jsem se toho příliš nedopátral a tak nabízím alespoň to co je pod heslem Windsor uvedeno ve Wikipedii:

Windsor, někdy též Větrák, je zřícenina větrného mlýnu a pozdějšího loveckého letohrádku, která se nachází asi 4 km jihovýchodně od města Lovosice a asi 1,5 km východně od obce Siřejovice na Litoměřicku v bezprostřední blízkosti dálnice D8 z Prahy do Drážďan. Původní větrný mlýn holandského typu byl postaven roku 1843 z místní světlé opuky a z cihel. Stavba měla kruhovou dispozici s přibližnou výškou 12 a průměrem 8,5 metru. Větrný mlýn byl používán ke mletí až do roku 1870 kdy změnil majitele a objekt byl přestavěn na výletní letohrádek v novoanglickém stylu. Nový majitel však záhy zbankrotoval a od té doby zajímavá stavba až do dnešních dob chátrá. Dodnes se zachovalo pouze poškozené obvodové zdivo. Památka je veřejně volně přístupná po celý rok, z dálnice D8 je také velice dobře viditelná (je doslova nepřehlédnutelná). Severním směrem na druhé straně dálnice se asi ve vzdálenosti 350 metrů nalézá nevysoké solitérní návrší zvané Humenský vrch.

(pCh)

24.08.2008
Doksanská "Boží muka"

Při hlavní silnici  před zámkem, hned vedle zastávky autobusu, stojí zbytek pískovcové sochy z roku 1775. Původně představovala Krista před Pilátem, s pláštěm přes rameno a třtinou v ruce. Po stranách byly dvě okřídlené hlavičky andílků. Na podstavci v předu nápis: Ecce homo (Ejhle člověk!) Doleji nápis: Fui flagellatus tota  die et castigatio erat matutina (Nadarmo bičován jsem byl každý den a kárán bývám každé jitro).

Popis se dochoval díky V. Balcárkovi a jeho publikaci Doksany nad Ohří. Pod popisem sochy se zde ještě uvádí, že v roce 1918 byly soše uraženy obě ruce a v říjnu roku 1926 jedna hlavička andělíčka.

23.08.2008
Kakost luční

Ještě stále se můžeme na loukách, podél potoka, v náspech příkopů cest, ale i v zahradách setkávat s kvetoucím kakostem lučním.

17.08.2008
Virtuální svět - Roudnice nad Labem a další

Virtuální svět se docela silně dere do toho reálného. Někdy je to ale paráda...

Pozvánka na procházku - Roudnice nad Labem